Také si vzpomínáte na nekonečné hodiny matematiky, kdy se minuty zdály být dlouhé jako hodiny, protože čas se při hodinách počtů prostě zastavil? Nebo pro vás právě matematika znamenala zábavu a radost z dobře vypočítaných příkladů a vyřešení těžkých logických úkolů? Jenomže ne každému šlo plnění úkolů snadno, a tak se před tabulí většina žáků spíše potila, než radovala.

Matematika byla, a pro mnohé ještě dnes je, velkou nudou, zbytečnou povinností, kterou, jak si naivně mnozí myslí, nikdy v životě neupotřebí. To je ale velký omyl, matematiku totiž potřebujeme denně, a to hned několikrát. Musíme si totiž umět spočítat, kolik utratíme za nákup, kolik nám prodavačka vrátí, ale také třeba to, kolik na dovolené utratíme za benzín, či jestli nám vyjdou peníze na nájem. To je sice všechno jednoduchá matematika, setkat se ale můžeme i s tou složitější, kde už nejde jen o počítání, ale také o hledání zákonitostí a systémů.

Jde matematiku učit zajímavě?
Matematika by ale nemusela být tak velkým strašákem. Z výzkumů vyplývá, že malé děti se na matematiku těší, ty starší by ji nejraději z rozvrhu vyškrtly. A přitom by stačilo, kdyby pedagogové spojili matematiku s praxí. Mnohem zábavnější je totiž počítat auta u silnice, než si s počty lámat hlavu jen ve třídě. Když je učitel zkušený a hravý, může se matematika stát velmi oblíbeným předmětem. Jde ji vyučovat kreativně, a tato pedagogická metoda je dokonce schválena ministerstvem školství již od roku 2007. Studenti tak snadněji a radostněji poznávají taje počtů, což je činí úspěšnějšími.
Studovat vyšší matematiku však znamená především vytrénovat se v tom, jak dobře myslet. Mnohdy totiž vůbec nejde o čísla, ale o vědecké objevení určitého systému.

Jak se učit rychleji
Především by děti neměly být do učení nuceny. Když se ale pro počty nadchnou, jde jim výpočet výsledku až 5x rychleji, než když je k tomu nutíme. Vhodné je také to, aby ve třídách nebylo příliš mnoho žáků, aby měl učitel příležitost věnovat se každému více individuálně.